Moje leštěnka [1] - Šimi a jeho Mondeo ST200

Tiskové zprávy, novinky na auto trhu, technika, srazy a nejen to :o)

Moderátor: Eiffel

Odpovědět
admin
Administrátor
Příspěvky: 190
Registrován: 26 říj 2012 13:19

Moje leštěnka [1] - Šimi a jeho Mondeo ST200

Příspěvek od admin »

Server tuning-forum.org tímto děkuje členovi Šimi za poskytnutí informací o jeho výjimečném voze Ford Mondeo ST200 vyrobeném v 6000 kusové sérii. Tímto bychom chtěli nabídnout možnost sepsání článku i pro další členy fora, kteří by se chtěli pochlubit svoji výjimečnou leštěnkou nebo tuningovou stavbou / úpravou.

Teď už ale k Fordu Mondeo ST200

Palivo:benzin
Počet válců: 6
Počet ventilů na válec: 4
Objem [cm3]: 2495
Výkon [kW]: 151
Kroutící moment [Nm]: 250
Zrychlení 0-100 km/h [s]: 7,7
Maximální rychlost [km/h]: 235
Spotřeba [l/100km]: 10

Obrázek

Jak jsme se s ST200 dali dohromady?

Mým prvním autem byl Ford Escord, původně mých rodičů a tak mě to samozřejmě táhlo opět k Fordu. Nejdříve mé, pro Ford bijící, srdce zatoužilo po modelu Escort RS2000 ze začátku devadesátých let s výborným dvoulitrovým atmosférickým čtyřválcem, který tehdy vlastnil (a stále vlastní) můj kamarád, tudíž jsem měl možnost se v něm svézt. Byl jsem jím naprosto ohromen, ale moc se nevyrobilo a nebyly k sehnání. Vyhlídl jsem si tedy plnokrevnou náhradu a to Ford Mondeo ST200, ale protože jich z výrobní linky sjelo také málo a to pouze 6 000 kusů, tak bylo také nelehkým úkolem sehnat nějaké to ST200 v dobrém stavu.

V té době navíc ani žádná dvoustovka na českých inzertních serverech k prodeji nebyla a tak jsem pouze toužil sedět v polokožených Recarech za volantem svého vysněného ST200, slyšet burácení vytočené V6, hltat jeden kilometr za druhým. Zároveň jsem se bál, abych takhle výkonný šestiválec vůbec uživil. A tak jsem myšlenku na koupi často v beznaději zahazoval, protože jsem si myslel, že jej stejně nikdy nebudu mít.

Po pár měsících snění přišel osudný den a to 7. dubna 2011. Na serveru bazos.cz jsem objevil dvoustovku v nádherné barvě Performance Blue, dokonce byla na prodej jen kousek od mého bydliště. Domluvil jsem se s prodávajícím a druhý den vyrazil na obhlídku.

S kamarádem jsme čekali na smluveném místě, byla to benzinka u hlavní silnice, ale na smluvenou dobu nikdo nedorazil. Po pár desítkách minut jsem v dálce uslyšel hlasitý zvuk šestiválce a vzápětí se kolem mihl modrý blesk. Řeknu Vám, málem se mi podlomila kolena. Prodávající místo setkání v tom spěchu omylem přejel, ale možná tím mě právě přesvědčil.

Po zkušební jízdě to šlo ráz na ráz. Byl jsem zamilovaný. Vzhledem k nutným drobným opravám mi prodávající dokonce nabídl hezkou cenu. Nedalo se odolat.. Ještě večer jsem rozbil prasátko :D a druhý den jsem si ho přivezl domů. Takhle rychle jsem nikdy nekoupil snad ani boty. Později jsem sice byl ještě párkrát v situaci, kdy jsem myslel, že jej snad budu muset prodat, ale tohle auto je prostě srdcovka, nakonec se vše vždy vyřešilo a prodávat jsem ho nemusel.

Exteriér

Design dvoustovky je podle mě i po těch letech stále přitažlivý a líbivý. Z linky sjelo oproti obyčejnému Mondeu lehce sníženo, na 17“ 14-ti paprskových kolech s pneu 215/45 (já používám širší 225/45). Zvenku je docela nenápadně odlišeno, dle mě velice povedeným, bodykitem, který zahrnuje agresivněji vypadající přední nárazník, masku z nerezové mřížky, prahové nástavce, decentní křídlo a zadní upravený nárazník se dvěma otvory pro koncovky dvojitého výfuku, který je pro ST200 také velmi typický. Víko kufru pak zdobí malý stříbrný znáček „ST200“. Mnoha neznalým řidičům může tato relativní nenápadnost přidat pár vrásek na čele (a taky že často přidává…). Docela bezpečně se o to postará právě ono vynikající výkonné a spolehlivé šestiválcové srdce, ale o tom později.

Obrázek

interiér

Přijde mi stále strašně útulný. Do eSTéčka se interiér dodával v polokoženém provedení. Označení Mondeo také dává tušit, že tady byste nedostatek místa hledali marně, a to i na zadních sedačkách, o kufru verze sedan nemluvě, ještě nikdy se mi jej nepodařilo zaplnit úplně celý. Na vnitřku eSTéčka si jako první odlišnosti všimnete designově velmi povedených předních anatomických sedaček značky Recaro. Jsou oproti obyčejným sedačkám trošku tvrdší, měl jsem proto obavy, že se jízda na delší trasy stane nesnesitelnou, ale opak byl pravdou. Díky skvělému tvaru ani po delší cestě necítíte žádnou bolest. Zadní sedačky jsou zase naopak jako pohodlný gauč.

Obrázek

Skrz kožený věnec stavitelného volantu vidíme na modré budíky s logem ST200 s klasicky zeleným „forďáckým“ podsvícením (jako tomu je i ve zbytku interiéru). Otáčkoměr s omezovačem téměř v 7000 otáčkách a tachometr značený až do 260 km/h dávají opět tušit, že pod kapotou nečeká úplně obyčejný motor. Palubovka a dekor na dveřích je v provedení imitace karbonu (nebo něčem karbonu hodně podobném…), stejně tak jako hlavice řadící páky, které nese hrdě logo ST200. Upřímně bych uvítal spíše koženou hlavici, při svižnější jízdě, kdy se začne vyplavovat adrenalin a ruce potit leštěná hlavice řadící páky z pravačky lehce vyklouzne. Často se mi tak stalo, že jsem zařadil přes zuby, a to není hezký zvuk. Ale měnit za neoriginál to nehodlám.

O hudbu se v mém autě stará originální rádio Ford 6000CD, s možným ovládáním páčkou pod volantem, na které si člověk velice rychle zvykne. Rádio přehrává jen obyčejná CD, bez mp3, ale k dispozici je i měnič na dalších 6 kusů, který je tak šikovně schovaný pod sedačkou spolujezdce, že jsem o něm nevěděl ještě půl roku po koupi. Rádio je pro mě plně dostačující, protože abych byl upřímný, málokdy využiji jeho plný potenciál, raději stáhnu okýnko a poslouchám předení šestiválce :-)


Dvouapůllitrový motor

ST pohání šestiválcový vidlicový motor o objemu 2495 ccm, se čtyřmi ventily na válec a rozvody poháněnými řetězy. Motor se vyznačuje skvělým kompromisem mezi výkonem a spolehlivostí. Pohonná jednotka dosahuje výkonu 151 kW (205 koní) a kroutícího momentu 235 Nm, což není na atmosférický „dvouapůllitr“ málo.

Obrázek

Díky proměnné délce sání a atmosférickému plnění dosahuje maximálního výkonu lehce pod 7000 rpm, kde již mocně zasahuje omezovač. Proměnná délka sání je skvělá i pro kloboukáře, protože díky ní dokáže ST vykouzlit i spotřeby kolem 7.5l/100km! Když chcete slyšet V6 burácet, tak lepší spotřebu neměřit.

Často se mi stává, že mě ostatní řidiči vyzývají na „souboj“. Na cestě do práce mám hned dvě světelné křižovatky. Vskutku ideální pro krátký sprint - čtyřproudová silnice, semafor hned na výjezdu z obce - znáte to.. Člověku to občas prostě nedá. Často si tak ve zpětném zrcátku užívám výrazu překvapených TDIčkařů mizejících někde v dáli.

Miluju ten pocit, když svítí červená a adrenalin stoupá, oranžová, ten vedle už vyrazil, zelená, šlápnu na plyn. V kabině se rozezní hlasitý zvuk V6, Recaro mě opírá v zádech a už je třeba pevně držet volant. ST rádo začne tahat na stranu, v 5500 ot./min přijde díky proměnné délce sání známý kopanec do zad, auto za hlasitého ryku Vrrrr ještě více zrychlí, ručička otáčkoměru už olizuje červené pole, spojka, za dva, je třeba stále pevně držet volant, protože při opětovném sešlápnutí plynu až na podlahu zase na chvíli silně potáhne, tři, to už bývá soupeř za mnou, za čtyři a pomalu se zařazuji před něj a brzdím. Ještě v práci mi běhá mráz po zádech. :-)

K motoru bych už snad jen dodal, že pohled do útrob otevřené kapoty je úchvatný. Tvarované černě lakované větve sání s nápisem „Ford ST200“ a stříbrná písmenka hlásající „Duratec 2.5L V6 24 Valve DOHC“ dávají tušit, že tady skrývá něco výjimečného.

Obrázek
Přílohy
nahled_ford.png

Odpovědět

Zpět na „News Room“