Milý deníčku, dnes je 23. dubna a já jsem toho toooolik zažil. Dokonce jsem řídil jednu supr káru. Ale popořádku.
Ráno mi zazvonil budík v půl osmý. Fuuuuj, sobota ráno a tááák brzo vstávat?No jo, ale co člověk pro auta neudělá. Rozlepit oči a šup pro snídani. Zaslintat v trafice nad TuningMagazinem s novým a nejlepším DVDčkem (sakra, musím mamku stáhnout o kapesný
), koupit housky, mladý Bleska. Paráda, snídaně se povedla a snad ani nebude pršet.Děda mi půjčil kameru. Takovou s tou výklopnou obrazovkou. To budu všude za machra. Pořádně prohrábnu vlasy gelem, vezmu apartní košili a nakonec ty nejtmavší brejle, který jsem našel. Dokonalá imidž je na světě.
Nejprve jdeme na horu Vítkov. Nahoře je mauzoleum, kde měl být Gott-Wald, nebo kdo, jako Lenin někde v tom Kremlu. Asi je to v Rusku. Výstup na kopec mi dal zabrat. Myslel jsem že zdechnu, ale co člověk pro auta neudělá.
Na tý hoře totiž má být sprint a sraz veteránů VW (http://www.vwveteranclub.cz).
Konečně jsme se doštrachali až na ten kopec a přivítala nás libý zvuk z beden v podobě U2. Ne jedná se o hudební skupinu a ne stejnojmenný bombarder. Bylo tady spousta krásných aut a neviděl jsem jediný, který by se mi nelíbilo. Protože jsem s sebou měl jenom kameru, tak bohužel nemám žádný fotky. Ale snad se mi povede z toho natočenýho materiálu něco vytáhnout. Ale byl to hovno sraz. Nikdo tam nepískal kolama, nikdo nedriftoval mezi lidma a hlavně vůůůbec nikdo tam nepouštěl tu super hudbu z kufru a svejch subíků. Zkrátka Broukaři jsou sračky. Ono je to asi tím, že kdyby měli subík v kufru a jeli s otevřenou kapotou, tak budou prd vidět. Brouk je na tunění špatný auto.
Auta sice hezký, ale bab málo. Nevadí, co by člověk pro auta neudělal. Někteří broukaři měli auta tak naleštěný, že se na ně ani bez brejlí nedalo koukat. Super. Největší orgáč se u mě dostavil s českobudějovickými broukaři. Cultstyle rulezzzzzz. Co to kecám? No to byste museli vidět. Fotky snad budou.
Když už jsem natočil dost kol, volantů, vejfucků a vůbec všeho, prošli jsme s přítulkou zase domů. Vyměnit baterku a hurá na auto praha 2005.
Sice už jsem toho měl celkem dost, ale co člověk pro auta neudělá. Ještě mi zavolal Skala a že chce nějaký Baterky do foťáku. Sehnat v sobotu odpoledne někde otevřenej obchod je celkem umění. Ale nakonec se zadařilo a tak nakonec nebyl bez fotek.
Autobus jel načas a za půl hodiny nás vyklopil u PVA Letňany. Auta nalevo, auta naprvo, auta všude. A všude hafo policajtů. Jsem jako správnej tuner chtěl hodit zpátečku a vycouvat, ale nakonec jsem se rozhodl jít na pomoc kolegům tunerům. Oni tam stáli v sevření ze všech stran a nemohli se ani pohnout. Každý měl ty super neony a diody, přesně ty, jak jsem si pokaždý přál pověsit na tu mojí škodovku. Prolezl jsem polem, abych zmátl ty zelený mozky. Co člověk pro auta neudělá. Ale ti fízláci mě ochcali. Jak jsem se blížil osvobodit bezmocné tunery a hlavně tunerky, tak je všechny zabásli a zabavili jim auta. Víte proč? To za ty křídla a tak. No jo, policajti nemaj pro Tjůning pochopení. Vyjeli vepředu s mondeem, který mělo stroboskopy ve světlech, v mohovkách, blinkrech a všude a chudáci tuneři jeli za nima Celkem 43 aut. Někteří tuneři si to točili na video. Jsou to fakt drsňáci. Až mě jednou zabásnou za osvětlování okolí, protože tam budu mít jeden neon vedle druhýho, tak si to taky budu točit na video. Oni se ani moc nerozčilovali, ksicht jako pokrovej hráč. Jsou to drsňáci a já s nním o tom, že až budu jednou mít takový auto, tak taky budu takovej.
Kolonu uzavíraly dvě policejní motorky a auto novinářů. No fakt byli na pick-upu a měli giga objektivy. Natočil jsem si je všechny a vzkazuju: Soucítíme s vámi.
Vyměnil jsem si lístky od Miloshe za lístky, na který nás vpustili do areálu. Hned nás uvítaly hostesky od áček. No celkem nic moc. Mohli se vytáhnout líp. To byly taky jediný hostesky, který jsem tam zahlídl. V tomhle směru se to celý nepodařilo. Jako pravověrný tuner moje kroky vedly hned na parkoviště tuningu. Hmmm... abych tak ekl taky nic moc. Všichni až na pár tam měli jen lak a kola. Dokonce ani diody jsem moc neviděl. Moje oblíbená křídla rychle a zběsile buď všichni je sundali a nebo jim je policajti uřezali. Ale už se ozývaly tu a tam moje oblíbené subwoofery. Repro lítalo dopředu a dozadu a přesně tak jak to máme rádi nám zaléhaly uši. Tohle miluju.
Nejvíc lidí stálo u stánku kterej vypadal jako pyramida. Tam to dunělo nejvíc. Paráda.
Hned vedle bylo hnusný žlutý lambo. Naštěstí u něj byly jen malý děcka. To není auto na tuning. Navíc na něm bylo vidět, že si na tom majitel nic neudělal sám. Zkrátka vobyčejná série. A na to všichni tuneři přece kašlou a takovýhle auta se jim nelíbí a to je dobře. Zato nejvíc překvapil naprosto úžasnej favouš, na zadní sedačce ohromná bedna s velkejma reprákama, místo kastlíku ekvalizér a místo sedačky spolujezdce mixážní věc, kterou neumím pojmenovat. Ještě dát nějaký neony a aspoň křídlo a bylo by to super. Poté jsem opustil parkoviště.
Prodral jsem se halou plnou lidí. Ale co by člověk pro auta neudělal. Dostal jsem se konečně k pořádnýmu nářadí. Dacia Logan v sérii. Tady se otvírají další možnosti jak si to auto vylepšit. Nová škoda 120, to auto nemá vůbec nic. Tunit se na tom dá všechno. Už tam úplně vidím to krásné rádio Sanyo, co má tolik barviček.
Dokonce tam byl jeden Hummer, ale ty socky mě dovnitř nepustily. Vlezl jsem i do mazdy pick-up. Paráda, tam bylo místa pánové.
Hodně lidí bylo u takovejch americkejch pekáčů. Anikřídlo to nemělo a všichni z toho byli pafff. Z dálky jsem se jim vyhnul a rychle zmizel, aby si je se mnou nikdo nespojoval.
Hladový a vyčerpaný jsem vlezl na parkoviště a tam byl zase Skala. Prej mi půjčí tu svojí káru. No co, moc jsem se na to těšil, ale jak jsem viděl předtím, nechal jsem svůj ksicht zkamenět a říkám, kdo mu o to stojí? No tak se tvářil trochu zklamaně, musel jsem ho potěšit, nakopl jsem motor a už to jelo. Ten zvuk, málem jsem měl orgáč. Dokonce na tom autě má křídlo. Sice už z výroby, ale to nevadí. Nikdo se mi aspoň nebude smát, že jsem jel v trapný sériovce. Projel jsem se a ještě mrkl na jeho přítelkyni, jako že normálka. Přece každej den vyparkovávám Galardo, nebo jak se to píše. Jo jo, byl jsem za vostrýho chlapa.
Potom jsem se ještě vrátil do haly a kouknul na novýho Mustanga. Všichni stáli okolo a slintali, až tam musela přijít ukrajinka a vytřít ty jejich slinty. No nic světobornýho jsem na tom neviděl. Říkám, že to nemá ani neon a ani křídlo a ani žádný diody. Koukali na mě divně. Fakt pro tuning tyhle páprdové nemaj žádný pochopení. Pak už mě to přestalo bavit. Došel jsem na stánek policie čr a zákeřně tam sebral kazetu nadace Malina Bourá jenom blb? Nikdo si mě ani nevšim, jsem dobrej, jooo. Ještě jsme se venku podívali na to, jak se točej Fobie po klouzavý ploše. Pak se tam prohnaly dva dragstery a to už jsem měl akorát tak dost.
Potupně jsem vlezl do autobusu a dorazil domů. Teď tě píšu a za chvilku půjdu spát. Bylo to dost fyzicky i psychicky náročný. Ale jak už jsem asi psal, co člověk pro auta neudělá?
Dovětek:
Sraz brouků byl povedený. I když se sjelo kolem stovky aut, všichni se chovali civilizovaně. I když se třeba někdo rozhodl protůrovat motor, aby byl slyšet výfuk, nemusel hned prohrábnout kola - i když na to výkonu byl dostatek. Nikdo nejezdil mezi lidma jako magor a všichni byli tak nějak v pohodě. Připomnělo mi to první BBTP na které jsem byl. Lidi postávali, povídali si a bylo to fain. Nikdo nekravil a i když věkový průměr účastníků byl celkem nízký, asi neměli potřebu se předvádět. Za ně mluvily ty auta a ne to, jak dokáže koho oprasit.
Díky vám, Broukaři, za ukázku toho, jak by měla vypadat pohodová setkání.
Sprint se jel celkem zvláštně. Na trati, zhruba uprostřed, bylo místo, kde auto muselo na minimální čas zastavit a pak se zase rozjet. Kdo je v cíli první vítězí. Zajímavý nápad
V následujích týdnech se můžete těšit na recenzi jednoho speciálního brouka.
Na výstavu v Letňanech jsem šel celkem skeptický. Mile mě to překvapilo. Bylo na co koukat, dokonce spanilá jízda po městě za asistence policie. Auta jela způsobně za sebou - alespoň na začátku - a nikdo se nepředváděl.
Na parkovišti sice bylo pár duničů, ale nebylo jich tolik, aby to moc rušilo.
Auta celkem v pohodě, návštěvníci ukáznění a nemám výrazně negativní zážitek. Musím poděkovat Skalovi za možnost zkusit si ruční řízení alespoň na parkovišti. Pokud bude tak hodný, zkusil bych si to na trati, třeba v milovicích
Aut bylo dost, ale stále mne udivuje, kolik lidí považuje za tuning samolepky a různý plastový šmejdy...
Toť vše.
EIFFEL
jen tak dál... 
kdo já 
. Tak snad příští jaro bude hotov