Dlouho jsem přemýšlel, zda mám vůbec právo něco o svém autě psát - myslím tím sem. Nepovažuji se za tuningáře, ale své autíčko mám rád a rád mu dopřeji pár odlišností od standardu, samozřejmě v rámci svých finančních možností. Můj obor je na hony vzdálen automobilovému (tedy kromě toho že pracuji ve firmě vyrábějící díly do automobilů), takže ke všemu jsem přistupoval, a stále také přistupuji, jako laik. Ačkoli se nepovažuji za manuálně či mentálně neschopného něco udělat nebo pochopit, práci na tak drahé hračce raději svěřuji (doufám) odborníkům z důvodů, aby bylo vše tak jak má být a za případné problémy svedl odpovědnost na jiné . Takže pokud hodláte hledat v mém příspěvku nějakou inspiraci, musím vás hned v úvodu zklamat. Spíše se dozvíte, jaké situace mohou nastat v životě běžného majitele vozu - laika se snahou o trochu individuality.
Tak mělo by se začít asi tím, jak jsem k vozu přišel. Jde o mé třetí auto. Jeho koupě byla naplánována na jaro 2005. Po první škodovce 105 ("poděděné") a druhém favoritu jsem se rozhodl pro věrnost značce a zvolil opět Škodu. Na začátku léta 2004 se mi vyskytla možnost dobře (snad) prodat favorit. Na přechodné období zhruba plánovaných devíti měsíců jsem si od rodičů zapůjčil vůz nejmenované francouzské značky a spořil a spořil. Co čert nechtěl, na zapůjčeném voze jsem měl malilinkatou nehodu. Škoda na voze mých rodičů byla fundovaným dopravním policistou odhadnuta na cca 20 tisíc (tak uvedeno v zápise o nehodě). Odhad policisty byl trochu podhodnocen, faktura nakonec zněla na 160 tisíc korun. No, koneckonců to nevadilo, vina nebyla na mé straně, takže krytí šlo z pojistky druhého zúčastněného. Co ale bylo horší, oprava trvala PŘESNĚ BEZ JEDNOHO DNE 6 (slovy ŠEST) MĚSÍCŮ. Věřte mi nebo ne, je to prostě fakt. Nevím, proč to tak dlouho trvalo, jsem pouhý laik. Problém byl s náhradním dílem, který francouzská strana nebyla schopna dodat. Nevím, u čtyři roky starého (tedy nového), stále sériově vyráběného auta mi to přišlo minimálně zvláštní.
Takže jsem si od rodičů půjčil druhý vůz (kde bychom byli bez těch rodičů...), který jsem nutně potřeboval pro každodenní výpravy do zaměstnání, a jezdilo se vesele dál. Tady už začali drobné tahanice. Další auto už naši neměli, a tak občas po mně vyžadovali vůz "zapůjčit" a dále různé úsluhy, které nelze jinak než s autem zajistit.
Oprava francouzského vozu se protahovala (rozuměj, oni nemůžou říct rovnou, že to bude trvat půl roku), a mě se blížila již dříve plánovaná cesta do zahraničí. Tuto jsem nehodlal ve voze menších rozměrů - kterým rozhodně druhý vůz rodičů byl - podstoupit. Auto bylo pohodlné - nic proti - koneckonců půjčenému vozu na zuby nekoukej, ale i když se do kufru prý vejde dinosaurus, věřte mi - není to pravda.
Nadešla tedy ta pravá chvíle uspíšit plánovanou koupi vlastního vozu. Přiznám se, přemýšlel jsem malinko o pořízení jiné značky, nežli je Škoda. Ne z důvodu nespokojenosti, ale spíše jen tak pro změnu, ale problémy s náhradním dílem mě utvrdily v nákupu vozu domácí provenience. Nechci tím samozřejmě nějak paušalizovat problémy s dobou opravy zahraničních vozů, ale šlo o mou první (první mnou nezaviněnou) havárii, a dodací lhůta náhradního dílu byla přímo neskutečná.
Takže jsem si půjčil od rodičů rozdíl peněz, které mně chyběli na vysněnou škodovku (všimli jste si, že bych bez rodičů umřel hlady?) a zakoupil ji. Chtěl jsem auto nové. Nemám důvěru v ojetá auta (nic proti nim), ale prostě jako laik se nedokáži orientovat. Vybral jsem si kdysi dokonce na internetu jedno moc pěkně vypadající ojeté auto (s cedulkou "výborný stav"), ale naštěstí jsem navštívil 200 kilometrů vzdálený bazar se svým známým, kerýžto se živí jako automechanik, a ten mi po důkladné prohlídce auta oznámil, že auto bylo bourané a prasecky opravené a že by bylo lepší, kdyby to nechali neopravené, že on by to zvládl udělat na koleně lépe. Bohužel kamarád - automechanik se mi odstěhoval neznámo kam, a k jiným automechanikům nemám důvěru (žádného prostě neznám). Takže jsem se rozhodl - nové auto.
Když tedy auto, tak Škodovka, když Škodovka, tak Octavia, a když nová Škodovka, tak nová Octavia, tedy Octavia II model 2004.
Výběr motorizace byl překvapivě snadný. Chtěl jsem benzín (neptejte se proč, prostě jsem chtěl benzín, vždycky jsem měl benzín, naši mají benzín, ségra má benzín, děda má benzín...). Na podzim 2004 bylo na výběr pouze ze dvou možností. 1.6 MPI a 1.6 FSI. Rozdíl čtyřiceti tisíc korun za 10kW navíc (tedy 13% výkonu za 8% ceny auta) mi přišel dost veliký a zůstal jsem tedy pěkně u zdi u MPI. 1.4 MPI mi naštěstí vypadla hned v úvodu výběru, protože vybavení, které jsem chtěl, bylo komplet ve vyšší verzi výbavy (tedy vyšlo levněji, než v základní výbavě plus si to doobjednat) a verze s vyšší výbavou se v 1.4 nedělá.
Dnes už je k mání 2.0 FSI, kde bych o příplatku 80.000 Kč za + 35 kW (tedy 40% výkonu za 16% ceny) oproti 1,6 MPI dost reálně uvažoval, ale tehdy v nabídce prostě nebyl, takže to nemá cenu řešit. Ačkoli trochu mě to mrzí, kupovat si OII plánovaně letos, asi bych do 2.0 šel. Ale na druhou stranu, zabít se můžu i v 1.6, jezdí pěkně, poprvé jsem si vyzkoušel i přes 200km/h (v Německu samozřejmě – ve čtyřech a nebylo to z kopce – ale žere to pak dle počítače tak 17 - 19 litrů), takže jsem 80 tisíc vlastně "ušetřil". Někomu by se možná příčilo upravovat vůz v podstatě nejslabší motorizaci, ale spoustě lidí určitě ne. O nějakých čipech na zvýšení výkonu rozhodně neuvažuji kvůli záruce – rozhodně ne tedy v nejbližších letech. Na 1.6 MPI jsem ani možnost přečipování nenašel (opravdu jsem ale příliš nepátral!! – netvrdím, že neexistuje) – takže z této strany jsem také v klidu.
Takže začal nový rok, naši oprašují před barákem dvě auta, a já, vyrovnaje téměř všechny dluhy, jsem se začal rozhodovat, co a jak vylepšit. V krásném návodu ke Škodovce jsem se dočetl o "Doživotní záruce mobility" podmíněné pravidelnými servisními prohlídkami a vůbec veškerými zásahy do vozu pouze autorizovaným servisem. Ha, první významné omezení. Mezi řádky z toho samozřejmě vyplývá používání originálních dílů Škoda, nebo přinejmenším dílů, které jsou pro typ vozu předepsané.
Před zimou jsem na mé krásné cestě do práce vlítnul do dost ošklivé díry a pěkně si prohnul plecháče (říká se to tak? - nezapomeňte, jsem laik!) na pravé straně. Gumy vydržely. V pneuservisu to vyklepli, ale už nevyvážili k úplné spokojenosti (jejich, mě to bylo nějak jedno, páč tomu nerozumím), takže jedno kolo šlo místo rezervy. To lepší kleplé zůstalo. Přezul jsem na zimní a naplánoval na jaro koupi alu kol. A když už, tak tam dám větší. Plecháče mám patnáctipalcové. Sedmnáctipalcová kola jsem zavrhnul - opravdu ta cesta, kterou denně dvakrát absolvuji, je strašná. Takže šestnástipalcová. V nabídce "Originálních dílů Škoda" byly v mém rozměru celé tři typy. Po porovnání s cenou a originalitou jiných výrobců jsem dal přednost zcela jasně "Neoriginálním dílům Škoda". Výběr byl opravdu obrovský. Pro OII jsem v 16" nalezl téměř přes sto padesát typů kol - a to jsem určitě nehledal všude. Na chytrých stránkách jsem si přečetl o rozměrech a co je to ET a další věci. Jasné. Po několikadenním vybírání jsem narazil na další doušku (která mě mohla napadnout hned), že kola by měla odpovídat zápisu v TP. Nalistoval jsem tedy v TP povolené rozměry (= otočil jsem velký TP na zadní stranu) a najednou jsem se zarazil. V "šestnáctkách" je pro OII povolena šíře ráfku 6" a 6,5". Rázem se mi výběr smrsknul na cca 8 typů kol, se správným ET ještě méně. Teď se asi zarytí tuningáři smějí až brečí, co jsem za vola. Že na to můžu kašlat, ty kola se tam přeci bez problémů vejdou a vůbec nevadí, když bude sedmipalcová šíře atp. Já ale nejsem žádný tuningář (jak jsem psal), a chci mít vše podle předpisů. Vůz používám pro běžné účely opravdu denně. Rozhodně se nebojím nějakých pokut od příslušníků policie - ti jistě nebudou kontrolovat šířky ráfků. Ale na auto si platím havarijní pojistku a nedej bože když to někam napálím a pojišťovna mě nedá ani vorla, že jsem měl vybavení odporující TP. Dokonce jsem napsal i na Škoda Auto, kde mi odpověděli, že jiné rozměry nepovolují (nebo tak nějak), protože to nemají technicky odzkoušeno (nebo tak nějak).
K jejich dobru ale musím uvést, že mi zároveň poskytli odkaz na stránky Ministerstva dopravy, kde je popsáno, za jakých podmínek je možné použít (nechat dopsat) do TP kola původně pro vůz nepovolená. Splnění podmínek nebylo nereálné, vyžadovalo to pokud si pamatuji nějaké certifikace (originál + překlad), zkoušky na typ vozu a namontování (kontrola) specializovaným technikem. K povolení kol není zapotřebí souhlasu výrobce vozu, tedy Škody Auto. Je pravda, že u většiny kol jsem certifikace nalezl, ale cesta by byla pro mě stejně tak trnitá, že jsem se na to vykašlal. Zároveň gratuluji těm, kteří tyto podmínky splnili a mají v TP svoje kola zapsány. Je tu někdo takový?? Ne, to není žádná narážka, prostě když v nějakém oboru děláte nebo práci na svém mazlíčkovi věnujete všechen volný čas, tak víte co a jak a kde. Já v tom nedělám, tak nevím.
Koneckonců ze šesti typů se vybírá podstatně snáze a rychleji. I když jsem měl vytištěné fotky auta s příslušnými koly, stejně jsem si to nedokázal představit na živo. Takže jsem nakonec zakoupil kola od Dezentu (o tisíc levněji na kus než originál Škoda) a nové pneu (rozměry též dle TP). Jsem spokojený, myslím, že jsem nekoupil špatně. Teď nemluvím o ceně, ale o vzhledu. Kolikrát se zhrozím, když čtu tady na fóru o tom, že ta kola se k něčemu absolutně nehodí (slušně řečeno). Mně se "na živo" líbí a to je hlavní.
Uběhly další měsíce a opět jsem se rozhodl zainvestovat. Kua, když už platím za auto 3.500 měsíčně jen za to, že ho mám (2k pojištění, 1.5k parkování), tak do toho musím dát nějaké peníze, které budou vidět.
Takže jsem se rozhodl pro spoilery. Zde už jsem si ale asi nemohl příliš vybírat. Zásah do vozu se mi zdál tak velký, že vzhledem k zachování "doživotní záruky" jsem použil "Originální díly Škoda" a autorizovaný servis. Kdo si najde na stránkách Škody Auto výběr spoilerů pro OII, uvidí, že rozdíl oproti ceně jiných firem je bohužel opravdu znatelný – no je to trochu tím, že je to vlastně celý nárazník. Jistě, zase je to u jiných firem určitě otázka certifikací a povolení. Asi ne nereálné. Ale originální spoilery od Škody se mi hned zalíbily (tedy hlavně ten zadní), takže tady jsem neutrácel čas na zjišťování dalších možností a plácnul jsem se přes kapsu (při mém štěstí je za týden zlevní nebo dají alespoň do nějaké akce). No co, pořád jsem ještě přece ušetřil 80k na motorizaci, tak můžu kus utratit tady. Hlavně když na mám v servisní knížce razítko od "Autorizovaného servisu Škoda Auto".
Oproti výběru kol jsem se tedy nenervoval, ušetřil tak 30 hodin svého času (a 20 hodin času svého zaměstnavatele), a mám klid. Jistě, ztrácím tím možnost, aby můj vůz byl jedinečný, protože mé dovybavení patří v podstatě mezi sériové, takže se mi musí občas stát, že se setkám s vozem absolutně stejně upraveným. Neuvažuji proto ani za přínosné umístit k příspěvku fotografie.
Nebudu se rozepisovat o dalších úpravách či plánovaných úpravách drobnějšího ražení. Chtěl bych jen říct, že fandím všem, kteří se věnují úpravám svých automobilů, a dokáží napasovat na svoje auto díly pro jejich typ neurčené. Musí mít velkou představivost – aby vše vypadalo k světu, musí je to stát hodně peněz, ale hlavně hodně svého času. Já se mezi ně rozhodně nepočítám, nemůžu ani nechci počítat. Každý máme své zájmy. Rád se ale vždy zajedu podívat na lidi, kteří dokáží z obyčejného vozu udělat něco neobyčejného.
Doufám, že i když není příspěvek úplně o "mém autu", ale spíš o přístupu člověka (obyčejného řidiče) k úpravám svého auta, snad jsem vás příliš nenudil.
HonzaN
